VÝSLEDKY MĚŘENÍ FINANČNÍ GRAMOTNOSTI ČBA 2023

Veronika Kalátová
31. 07. 2023

Sebedůvěra Čechů v nakládání s penězi roste, vychází z průzkumu finanční gramotnosti za rok 2023 České bankovní asociace (ČBA) ve spolupráci s agenturou Ipsos. Index finanční gramotnosti (IFG) ale zůstává stejný i v letošním roce na 56 bodech. Jaká nová zjištění měření přineslo? V čem ČBA našla pozitiva v chování Čechů v otázce peněz?  Co konkrétně dělá radost Monice Zahálkové, výkonné ředitelce ČBA?

20. července 2023 ČBA vydala tiskovou zprávu, kde informovala o výsledcích průzkumu finanční gramotnosti. Již osmým rokem ČBA měří finanční znalosti, schopnosti a dovednosti Čechů a tento index finanční gramotnosti (IFG) ve výši 56 bodů je zároveň číslem osmiletého průměru. Mohlo by se tedy zdát, že se Češi za posledních osm let nikam neposunuli, ale detailní čísla nám ukazují zajímavé závěry. 

Na vzdělání záleží

Opakovaně se potvrzují výsledky, že velkou roli na výši finanční gramotnosti hraje dosažené vzdělání. Lidé se základním vzděláním dosahují IFG 47 bodů na rozdíl od toho lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním dosahují 64 bodů. Středoškoláci dosahují průměru 56 bodů.  Monika Zahálková poukazuje hlavně na problém u mladších ročníků (18-34 let), kde IFG dosahuje pouhých 50 bodů. Bez praxe se neobejdeme. Čtvrtina populace si myslí, že právě vlastní zkušenost posiluje finanční znalosti.

Kdo má podle Čechů odpovědnost za finanční vzdělávání?

  • 67 % lidí si myslí, že finančním vzděláváním se má primárně zabývat stát prostřednictvím školního systému (70 % v 2022),
  • 35 % lidí si myslí, že rodina (30 % v 2022),
  • 31 % lidí si myslí, že banky (25 %), 25 % případně ČNB či Ministerstvo financí (20 % v 2022).

Zůstaneme-li u tvrzení respondentů, že nejvíc znalostí o financích získávají díky vlastní zkušenosti, pak rozhodně škola nebo banka nemají možnost nabídnout zkušenosti, ale pouze znalosti. Hlavní roli v učení zdravých finančních návyků může nabídnout rodina, rodiče, kteří mohou vést děti a mládež k vyšší finanční zralosti prostřednictvím zkušeností. Ano, ani zde se bez rodiny a opět školy, ale i bank neobejdeme.

Monika Zahálková zmiňuje, že i tady se banky snaží přiložit ruku k dílu ve spolupráci se školami díky vzdělávacímu projektu Bankéři do škol, který letos ČBA bude pořádat již po desáté. ČBA propojila síly i s projektem Finanční zralost a objednala sbírky případových studií Finanční zralost v praxi I. a II. pro učitele škol zapojených v projektu Bankéři do škol.

V České republice mohou školy i rodiče využívat desítky projektů na podporu finanční gramotnosti, stačí si vybrat. Inspiraci, jak rozvíjet finanční gramotnost, je možné najít nejen na odborných stránkách  Rozumíme penězům nebo Ministerstva financí, ale případně i na různých YouTube kanálech ČBA, ČNBRozumíme penězům nabízí širokou nabídku nejen projektových dní pro školy, akreditované kurzy pro pedagogy, ale i veřejné kurzy pro žáky, učitele, zaměstnance, seniory. Kurzy pro rodiče cílené na téma děti a peníze pak naleznete např. na stránkách Finanční zralost. Jak se říká: „kdo chce, si cestu vždy najde“.

Češi mají snahu chránit své úspory

První pozitivum – více Čechů chce chránit své úspory tím, že více využívá výhodnější spořicí účty a další investiční nástroje. Zájem o vyšší zhodnocení je pravděpodobně primárně z důvodu, že Češi mají potřebu bojovat s vyšší inflací. Monika Zahálková přiznává, že má dobrý pocit, když vidí, že se lidé snaží o své peníze lépe starat. Uvidíme, zda tento trend bude pokračovat i v příštích letech.

Češi hledají nový zdroj příjmů nebo snižují své výdaje

Druhé pozitivum průzkumu ukazuje poměrně vysoká čísla, kolik procent Čechů omezuje či plánuje omezit své výdaje:

  • 78 % lidí omezuje výdaje na spotřebu energie,
  • 70 % lidí omezuje výdaje za spotřební zboží (např. elektronika),
  • 68 % lidí omezuje výdaje za zábavu, sport a kulturu,
  • 59 % lidí omezuje výdaje za cestování/dopravu,
  • 58 % lidí omezuje výdaje za základní potraviny a zboží,
  • 28 % lidí hledá nový zdroj příjmů.

Nejvíc si Češi věří v hospodaření s rozpočtem domácnosti

V roce 2020 v průzkumu vyšlo, že 57 % lidí nesestavuje rodinný rozpočet. V posledních 3 letech se tento dotaz již nezařazuje. Nyní je otázka cílená na vlastní důvěru v určitých oblastech:

  • 54 % lidí si věří v hospodaření s rozpočtem domácnosti,
  • 36 % lidí si věří ve spoření a tvorbě rezerv,
  • 24 % lidí si věří v ochraně peněz a kybernetické bezpečnosti,
  • 21 % lidí si věří v úvěrech a půjčkách,
  • 13 % lidí si věří v investování.

Údaj, který rozhodně překvapil je, že tři čtvrtiny Čechů se domnívají, že mají většinou dostačující znalosti o financích. 12 % lidí si vystačí sami a 63 % se v některých případech raději poradí. Na druhou stranu, více jak jedna třetina Čechů připouští, že jim dělá problémy se vyznat v doporučení poradců a odborníků nebo vyhledat objektivní/nekomerční informace.

Monika Zahálková upozorňuje na možná nebezpečí v digitálním prostoru. Říká: „Bezpečnosti plateb a ochraně proti e-šmejdům věnujeme velké úsilí. V září proto spustíme další ročník kampaně s heslem #nePINdej!, která má lidi přivést na www.kybertest.cz/, kde se mohou nejen otestovat, ale i vzdělat v mnoha souvisejících oblastech.“

6 z 10 Čechů tvoří krátkodobé a dlouhodobé rezervy,

  • 59 % lidí tvoří rezervy na nečekané události či výpadek příjmů (55 % v roce 2022)
  • 43 % lidí šetří na stáří nejčastěji 2 500 korun (38 % v roce 2022)

V posledním roce se výrazně zvýšilo procento lidí, kteří si odkládají peníze stranou, ale tento posun se zatím neprojevil v procentech, jak dlouho by lidem  taková rodinná rezerva vydržela. Přesto, Michal Straka z agentury Ipsos doplňuje, „že je potěšujícím zjištěním, že přes inflační krizi a zvyšování výdajů pro domácnosti, jsou lidé schopni nadále vytvářet finanční rezervu a pokračovat ve spoření na stáří“.

Jak dlouho by lidem vydržela rodinná rezerva?

  • 18 % maximálně 1 měsíc (18 % v roce 2022),
  • 27 % zhruba 3 měsíce (31 % v roce 2022),
  • 22 % zhruba 6 měsíců (18 % v roce 2022),
  • 11 % zhruba rok (12 % v roce 2022),
  • 14 % více než rok (14 % v roce 2022),
  • 8 % neví (8 % v roce 2022).

Inflace a opatrný optimismus

Poslední pozitivní zprávy průzkumu jsou zaměřené na dopad inflace do rodinného rozpočtu. Snížilo se procento lidí z 28 % na 22 %, které ohrožuje inflace a obráceně se zvýšilo procento těch, co finanční situaci inflace spíše neohrožuje z 19 % na 26 %. Dokonce se i extrémně zvýšilo očekávání lidí, že se na konci roku 2023 jejich finanční situace zlepší. Budeme tedy i my věřit, že očekávání budou naplněna a rezervy se budou i nadále rozumně spořit a investovat.

Výsledky měření finanční gramotnosti ČBA v roce 2022

Odebírat newsletter

Nezměškejte žádné novinky a slevy!
Copyright © 2024 Finanční zralost
crossmenuchevron-down
Nákupní košík0
Košík je prázdný!
Pokračovat v nákupu
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram