UMĚJÍ ČEŠI DOBŘE HOSPODAŘIT?

SONDYREVUE – Finance pod kontrolou

Proč si ekonomové troufají říkat, že Češi mají nízkou finanční gramotnost neboli nízkou schopnost se správně rozhodovat v otázce peněz? Proč téměř dvě třetiny domácností nesestavují rodinný rozpočet? Proč Češi tápou v oblasti spoření a investování? Proč se podceňuje poplatková politika nejen u úvěrových, ale i investičních produktů? Chcete odpovědi? Zajímá vás otázka peněz? Tak právě pro vás jsme připravili novou pravidelnou rubriku Finance pod kontrolou, která vám pomůže se jednoduše a efektivně zorientovat proč, co a jak s penězi.

Finanční trh nabízí širokou základnu spořicích a investičních příležitostí – produktů. Zpráva ministerstva financí o vývoji finančního trhu popisuje, jak lidé v České republice hospodaří a jakých investičních příležitostí využívají. Následující graf uvádí, jak Češi rozkládají své finanční rodinné portfolio a jak jsou rozloženy jejich úspory v rámci finančních produktů. Lze z toho usoudit, které produkty jsou pro český národ atraktivní, ať už z pohledu zkušeností, zájmů, potřeby se zajistit pro případ nepředvídatelných situací (v pojišťovnictví) nebo situací předvídatelných, jako jsou blízká budoucnost či důchodový věk (penzijní spoření). Graf ilustruje, jaký je zájem o úrokové zhodnocení investovaných prostředků v bankovnictví, stavebním spoření nebo v investičních fondech.

Pro srovnání se podíváme na hospodaření některých vybraných evropských zemí a USA. Data jsou čerpána z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde mají jinou metodiku sledování úspor domácností než české ministerstvo financí. Přesto základní principy zůstávají a jsou dostačující k porovnání hospodaření domácností různých národů demokraticky vyspělých světových zemí.

Zdroj: OECD

Země jsou seřazeny podle rozsahu investovaných prostředků do bankovnictví a penzijního spoření. Jedinou výjimkou je Francie, která řeší důchodovou situaci formou pojistných produktů. Podobně jako Češi rozkládají své úspory Slováci, Řekové a Poláci. Vysokou míru zodpovědnosti a zkušenosti demokratického myšlení v rozkládání úspor mají občané severských zemí, Nizozemska, Švýcarska, Velké Británie, ale také USA.

Na základě těchto údajů je zřejmé, že hospodaření Čechů a jejich potřeba zajistit se na stáří či nepředvídané události je z pohledu vyspělých světových zemí stále na velmi nízké úrovni. Skutečně Češi rozumějí slovu demokracie z pohledu rodinných financí? Demokracie neznamená pouze být svobodný a mít možnost studovat, cestovat a podnikat. Demokracie také znamená být zodpovědný sám za sebe, ať už se jedná o situace, které nešťastnou náhodou zasáhnou naše zdraví, náš příjem, nebo naopak situace předvídatelné – např. dozrajeme do důchodového věku.

Inflace

Další alarmující závěr z těchto dat je ten, že Češi dávají přednost ukládání peníz na bankovní účty, které nabízejí nízké úrokové zhodnocení. Ani spořicí účty, ani termínované vklady nemají možnost pokrýt výši inflace. V době, kdy je inflace nízká (2-3 %), se může zdát, že inflace naše úspory v bance neohrožuje. Opak je však pravda. Následující graf zohledňuje znehodnocování peněz v čase z důvodu inflace podle průměrného indexu spotřebitelských cen.

Po 20 letech nám inflace snížila cenu hodnoty našich úspor téměř o 40 %. Za tyto peníze si už nekoupíme to, co před dvaceti lety. Takto nevýhodně uložené peníze vyvolávají pocit, že Češi se chtějí „prospořit“ k vlastnímu bankrotu. Navíc ve chvíli, kdy inflace roste a každý z nás vnímá, že výdaje na rodinný rozpočet se zvyšují z důvodu zvyšování cen zboží, začíná tak trochu panika: Co s penězi? Mám je rychle utratit? Kam je uložit? Chci rozumně investovat a bezpečí vidím jen v bance, co s tím?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Nákupní košík